Lesopark Homolka láká návštěvníky na novinky
Plzeňany velmi oblíbený park a lesopark Homolka láká návštěvníky na novou naučnou stezku. Správa veřejného statku města Plzně nechala vyměnit všech 13 interaktivních tabulí a prvků naučné stezky. Ta je zaměřena převážně na děti předškolního a nižšího školního věku, ale zajímavé informace po její přibližně kilometr a půl dlouhé trase najdou i starší návštěvníci Homolky. Náklady na realizaci nového provedení naučné stezky se vyšplhaly na 272 tisíc korun.
‚‚Homolka je druhým největším lesoparkem v západočeské metropoli, a i díky perfektní dostupnosti městskou hromadnou dopravou je mezi Plzeňany velmi oblíbená a hodně využívaná. Trasa naučné stezky začíná hned u zastávky MHD na náměstí Milady Horákové. Po 12 letech se mění obsah všech naučných tabulí a interaktivních prvků. Na nich se návštěvníci dozví zajímavé informace například o listnatých a jehličnatých stromech, houbách, zvířatech nebo i něco o zdejším unikátním vodojemu,“ popsal náměstek primátora pro dopravu a životní prostředí Michal Vozobule.
„Poté, co náš obvod podpořil proměnu nevyužívaného objektu ze 70. let 20. století v dnes velmi vyhledávanou a Plzeňany oblíbenou kavárnu, je Homolka ještě častěji cílem vycházek místních. Proto věříme, že obměněná naučná stezka ve zdejším lesoparku zaujme i ty návštěvníky, kteří si ji už v minulosti prošli,“ uvedl starosta městského obvodu Plzeň 2-Slovany Lumír Aschenbrenner.
„Na Homolce se nově můžete seznámit se životem včel nebo zjistit, jaký rozdíl je mezi rohem a parohem, dozvíte se také například základní informace o koloběhu vody nebo si můžete prohlédnout broukoviště. K interaktivním prvkům přibyla na stezce nová tabule, kde se děti mohou zkusit trefit šiškou do dvou otvorů, a tak doplnit veverce Homolce zásoby na zimu. Na jiném zastavení lze porovnat strukturu dřeva stromů,“ řekla Martina Kováříková ze Správy veřejného statku města Plzně, která byla u vytvoření naučné stezky a připravovala i její novou podobu.
Děti si také na doplňkových ilustracích mohou procvičit svůj postřeh při hledání rozdílů a nakreslených zvířátek nebo procvičit počítání. Na otáčecích kostkách a destičkách pak třeba určí druhy motýlů, ptáků nebo stromů. Cestou lesoparkem si mohou vyzkoušet, jak daleko doskočí ve srovnání se zvířaty na nově upravené ploše doskočiště.
Realizace naučné stezky vyšla na 272 tisíc korun s DPH. Autorské ilustrace, včetně kresby veverky a texty básniček jsou z dílny ilustrátora, spisovatele, komiksového kreslíře a scénáristy Vojtěcha Juríka, který pracuje pod přezdívkou Vhrsti a je podepsán třeba pod večerníčkem Bílá paní na hlídání. Tisk a výrobu infotabulí zrealizovala firma František Řezáč REKLAMA – FRMOL a samotnou výrobu dřevěných tabulí a interaktivních dřevěných prvků Truhlářství Pouska. Většinu fotografií zvířat a přírody poskytli Jaroslav Vogeltanz, Nina Myslíková, Petr Korelus, Martin Růžek, Petr Kuták, Jakub Černý a Martina Kováříková. Úpravu doskočiště a broukoviště zajistilo oddělení zeleně Odboru životního prostředí Magistrátu města Plzně.
Přírodní hřiště pro děti, které bylo vyrobené z dubového dřeva, se v borovém hájku otevřelo v roce 2002. Interaktivní naučná stezka Lesopark Homolka baví malé i velké návštěvníky od roku 2010. V lesoparku najdou návštěvníci také tradiční fitstezku se štěpkovým povrchem pro dospělé i malé sportovce. V letech 2011 a 2013 nechalo město Plzeň prostřednictvím Správy veřejného statku města Plzně opravit parkové cesty.
Homolka je po Borském parku druhým největším lesoparkem v západočeské metropoli. Rozkládá se na ploše deseti hektarů. Na vrcholu zdejšího kopce ve tvaru homole byl postaven zděný vodojem. Stavbu předaly Plzeňanům k užívání spolu s dokončeným vodovodem a úpravnou vody Škodovy závody v roce 1889. Tehdy se také uskutečnil historicky první odběr vody z řeky Úhlavy, která město zásobuje vodou dodnes. I o této unikátní stavbě se návštěvníci naučné stezky dozví. Homolka bývala nezalesněná. První stromy zde nechalo město vysadit krátce po dokončení vodárny a dále pak v období před první světovou válkou. Svahy Homolky se tak postupně změnily ve veřejný park, který se později nazýval Čiperovy sady podle významného plzeňského pedagoga a politika Josefa Slavomíra Čipery.
